Chov v lidské péči

Zoo Praha patří k nejúspěšnějším chovatelům supa mrchožravého. Od roku 2002 pro něj vede plemennou knihu a od roku 2012 koordinuje Evropský záchovný program (EEP) pod hlavičkou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

 Mláďata určená pro podložení pod pěstounský pár se krmí pomocí maňáska, aby si jako svého rodiče „nevtiskla“ člověka. Foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha

V zoologických zahradách Evropy byl sup mrchožravý dlouho přehlížen – jeho evropská plemenná kniha byla založena až v roce 2002. A teprve v roce 2012 vznikl pro supa mrchožravého Evropský záchovný program (EEP – nejvyšší stupeň managementu a ochrany v rámci lidské péče). Jeho koordinace byla svěřena pražské zoologické zahradě, která odchovala historicky nejvíce mláďat supů mrchožravých v evropských zoo: od roku 2000 do konce roku 2024 se zde vylíhlo celkem 39 mláďat, z nichž 33 bylo úspěšně odchováno.

Specifikum rozmnožování supů mrchožravých spočívá v tom, že jednotlivé páry musejí být dost daleko od sebe, aby zahnízdily. Blízká přítomnost jiných jedinců téhož druhu je může rušit do té míry, že se nerozmnoží. V Zoo Praha z tohoto důvodu máme chovné páry na třech různých místech areálu, která jsou od sebe vzdálena více než 100 metrů.

Sup mrchožravý je také jediným druhem supa, který dokáže odchovat více než jedno mládě na hnízdě, což je pro jeho ochranu velmi významné. Mláďata, která se vyklubou v líhni nebo se o ně jejich vlastní rodiče z nějakého důvodu nezvládají postarat, se tak dají podsadit pod zkušené pěstounské páry, které je vychovají.

Úspěšné rozmnožování supů mrchožravých v chovatelských institucích je i jednou z nutných podmínek jejich návratu do přírody. Jedině tak je totiž zajištěn dostatek mladých jedinců vhodných k vypuštění. Zoo Praha proto podporuje chovnou stanici v bulharské Staré Zagoře a skrze Evropský záchovný program (EEP) také rozšíření chovu supů mrchožravých do dalších zoologických zahrad.

Pod vedením Zoo Praha jsou do partnerských zoo umisťováni také trvale hendikepovaní supi z přírody, kteří se vinou svého zranění nemohou vrátit do volnosti, ale v zoologických zahradách se stanou cennou posilou chovu. V roce 2022 takto například do Zoo Praha přišlo celkem pět supů mrchožravých z Libanonu a jeden ze Sýrie, z toho čtyři byli prokazatelně postřeleni v průběhu migrace. Podařilo se je zachránit a část z nich dnes žije v zoologických zahradách v Rakousku a Francii; další zůstali v pražské zoo.

Podložená mláďata na hnízdě pěstounského páru v Zoo Praha. Foto: Václav Šilha