Návrat syslů do Trojské kotliny

Sysel obecný. Foto: Pavel Brandl, Zoo Praha

Ztráta přirozeného prostředí, zánik pastvy a změna způsobu kosení travnatých ploch i přímé pronásledování – to všechno vedlo k tomu, že syslů během 20. století dramaticky ubylo. Ke svému životu totiž potřebují plochy s velmi krátkou trávou, kde jsou schopni včas postřehnout blížící se nebezpečí. A takových je dnes málo. Vhodné podmínky dnes syslové poněkud paradoxně nacházejí spíše na letištích a golfových hřištích než v přírodě.

Na začátku tisíciletí se hovořilo o 25 přežívajících koloniích a zhruba 2 500–3 000 posledních syslech v ČR (to zní jako mnoho, ale znamená to, že na jednoho sysla připadalo asi 4 000 lidských obyvatel ČR!). I dnes je stav stále vážný, i když početnost syslů je díky důsledné ochraně o něco příznivější – od roku 2018 se trvale drží zhruba na 5 500 či více jedincích.

Do záchranného programu pro sysly se připojila i Zoo Praha. V roce 2006 jsme vybudovali voliéru o rozloze cca 130 metrů čtverečních na svahu pod Sklenářkou, za žirafím výběhem, kde se syslové ještě v šedesátých letech běžně vyskytovali. V témže roce jsme do voliéry vypustili první „testovací čtveřici“ a v roce 2007 následovalo dalších 23 syslů, vesměs odchycených z prosperující kolonie v Letňanech. Již v roce 2008 se sysli začali množit a do roku 2010 se ve voliéře vytvořila stabilní kolonie.

O dva roky později jsme tak mohli sysly poprvé vypustit na travnatý svah pod Sklenářkou, kde udržujeme cílenou pastvou ovcemi krátký travnatý porost. Abychom měli přehled, jak se zde syslům daří, rok co rok je monitorujeme formou kontrolních odchytů. O úspěšnosti programu vypovídají nejen každoroční mláďata, ale také to, že dnes již syslové nežijí pouze ve voliéře pod Sklenářkou a v blízkém okolí, ale v roce 2015 se poprvé objevili také na dalších volných plochách – ve výběhu afrických kopytníků a v chovatelském zázemí u seníku na Bosně (tzn. mezi expozicemi Severský les a silnicí do Podhoří). Zaznamenáni byli dokonce i podél Vltavy, v zahradách České zemědělské univerzity, a to i přes nástrahy, jako jsou počasí, kočky nebo lišky.

V roce 2024 pak projekt návratu syslů přešel do další fáze, když započala reintrodukce sysla obecného na pražských Dívčích hradech. Do adaptační voliéry uvnitř ohrady, kde žijí koně Převalského, sem bylo vypuštěno 30 jedinců, pocházejících z lokality pod Sklenářkou. Pro příští roky zatím počítáme s jejich chovem pouze ve voliéře, nové přírůstky by ovšem mohly být využity k vypuštění do volné přírody v rámci záchranného programu.

Jeden ze syslů z kolonie pod Sklenářkou při každoročním monitoringu. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha